Ježíš řekl, že v posledních dnech, blízko soudného dne, přijde znovu v těle, aby vedl lidstvo k pravdě spasení. Kdy je tedy ten konkrétní čas, kdy Ježíš přijde znovu? Bible nám přesně říká, kdy Ježíš přijde znovu prostřednictvím jednoho jasného znamení. Je to skrze podobenství o fíkovníku.
„Od fíkovníku si vezměte poučení“
Před 2 000 lety se učedníci zeptali Ježíše na znamení, která nastanou při jeho druhém příchodu (Mt 24,3). Když Ježíš vysvětloval o čase svého druhého příchodu, zmínil podobenství o fíkovníku.
„Tehdy … uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým. Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že je léto blízko. Tak i vy, až toto všecko uvidíte, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi (už je ve dveřích!: B21).“ Mt 24,30–33
Poté, co řekl: „Od fíkovníku si vezměte poučení,“ řekl: „až toto všecko uvidíte, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.“ To znamená, že můžeme poznat, kdy Ježíš přijde znovu, když se podíváme na podobenství o fíkovníku.
Co v Bibli symbolizuje fíkovník?
V Bibli fíkovník symbolizuje izraelský národ (Jr 24,5). Ježíš také přirovnal izraelský národ k fíkovníku.
Když vyšli druhého dne z Betanie, dostal hlad. Spatřil z dálky fíkovník, který měl listí, a šel se podívat, zda na něm něco nalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic než listí, neboť nebyl čas fíků. I řekl mu: „Ať z tebe již na věky nikdo nejí ovoce!“ Učedníci to slyšeli … Ráno, když šli kolem, uviděl ten fíkovník uschlý od kořenů. Petr se rozpomenul a řekl: „Mistře, pohleď, fíkovník, který jsi proklel, uschl.“ Mk 11,12–14.20–21
Když Ježíš a jeho učedníci odcházeli z Betanie, uviděl fíkovník a šel na něm hledat ovoce, aby utišil svůj hlad. I když hledal ovoce na stromě, žádné nenašel, protože nebylo období fíků. Přesto Ježíš proklel neplodný fíkovník a způsobil, že uschl a zemřel. Fíkovník je nejběžnějším stromem v Izraeli. Navíc není možné, aby Ježíš, který je ve své podstatě Bůh, nevěděl, kdy mají fíkovníky plody.
Proč tedy Ježíš proklel fíkovník? Neproklel jen samotný strom, ale chtěl touto událostí dát najevo svou vůli. Neplodný fíkovník představuje Izrael, který odmítl Ježíše. Ježíš proklel fíkovník a nechal jej uschnout a zemřít, aby ukázal, že izraelský národ, který nepřijal evangelium a Ježíše, bude nakonec souzen a zničen.
Proroctví o zničení Izraele skrze podobenství o fíkovníku
Ježíš prorokoval zničení Izraele i prostřednictvím jiného podobenství o fíkovníku.
Potom jim pověděl toto podobenství: „Jeden člověk měl na své vinici fíkovník; přišel si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl. Řekl vinaři: ‚Hle, už po tři léta přicházím pro ovoce z tohoto fíkovníku a nic nenalézám. Vytni jej! Proč má kazit i tu zem?‘ On mu odpověděl: ‚Pane, ponech ho ještě tento rok, až jej okopám a pohnojím. Snad příště ponese ovoce; jestliže ne, dáš jej porazit.‘“ L 13,6–9
V podobenství člověk, který tři roky hledal ovoce na fíkovníku, představuje Ježíše. Ježíš byl pokřtěn ve věku 30 let a kázal evangelium izraelskému národu tři roky až do své smrti na kříži. Tuto skutečnost přirovnal k tomu, že tři roky hledal ovoce na fíkovníku.
Hledal ovoce na fíkovníku, ale žádné ovoce tam nebylo, a tak řekl, aby byl strom pokácen. Ježíš znovu varoval, že Izrael, který ho odmítl a nepřijal evangelium, bude v budoucnu souzen Bohem a zničen. „Pane, ponech ho ještě tento rok, až jej okopám a pohnojím“ znamená, že se po Ježíšově ukřižování Bůh nechystal Izrael zničit ihned, ale dal mu šanci k pokání, a pokud by se ani tak neobrátil, byl by zničen.
Po ukřižování dal Ježíš Izraeli čtyřicet let příležitost činit pokání a obrátit se k evangeliu (Ez 4,6). Protože však lidé evangelium nepřijali, Bůh zničil Izrael v roce 70 n. l. Splnilo se tak proroctví: „Jestliže ne, dáš jej porazit.“
Přímé proroctví o zničení Izraele
Bible zaznamenává, že Ježíš prorokoval o zničení Izraele nejen prostřednictvím podobenství o fíkovníku, ale také přímo.
„Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza. Tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor, kteří jsou v Jeruzalémě, ať z něho odejdou, a kteří jsou po venkově, ať do něho nevcházejí, poněvadž jsou to dny odplaty, v nichž se má naplnit vše, co je psáno. Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Neboť bude veliké soužení na zemi a hněv proti tomuto lidu. Padnou ostřím meče, budou jako zajatci odvedeni mezi všecky národy, …“ L 21,20–24
Jak Ježíš prorokoval, Izrael byl zničen římskou armádou vedenou Titem v roce 70 n. l. Jeruzalémské hradby a chrám byly zničeny a „nezůstal kámen na kameni“ (Mk 13,2). Židovský historik Josephus podrobně zaznamenal hrůzy zničení Jeruzaléma. Podle jeho záznamu bylo tehdy zabito 1,1 milionu lidí a 97 000 bylo zajato. Splnilo se to, co řekl Ježíš: „Padnou ostřím meče, budou jako zajatci odvedeni mezi všecky národy.“
Obnovení Izraele a podruhé příchozí Ježíš
Ježíš řekl, že Izrael nezůstane navždy zničený, ale že přijde čas, kdy bude obnoven.
„… po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se jejich čas neskončí.“ L 21,24
Řekl, že existuje určitý časový úsek, během kterého budou po Jeruzalémě šlapat pohané. To znamená, že bez ohledu na to, jak dlouhý je čas pohanů, nakonec skončí a poté bude Jeruzalém navrácen Židům. Po roce 70 n. l. žili v Jeruzalémě pohané, nikoli Izraelité. Izraelité se stali kočovným národem bez země a asi 1 900 let putovali po světě. V roce 1948, po druhé světové válce, se však Izrael zázračně vrátil do země svých bývalých předků a vyhlásil nezávislost. Ježíš prorokoval o nezávislosti Izraele prostřednictvím podobenství o fíkovníku v knize Matouš.
„Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že je léto blízko. Tak i vy, až toto všecko uvidíte, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.“ Mt 24,32–33
V zimě stromy ztrácejí listy a větve usychají, takže vypadají jako mrtvé. Když však přijde jaro a léto, ožijí, větve raší a vyráží listí. Stejně tak toto proroctví ukazuje, že izraelský národ, symbolizovaný fíkovníkem, bude obnoven, až se naplní čas pohanů, tedy až přijde čas určený Bohem.
Ježíš nám řekl, abychom si od fíkovníku vzali poučení v proroctví o jeho druhém příchodu, a pak řekl: „Až toto všecko uvidíte, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.“ Obnovení Izraele bylo znamením, že Ježíš znovu přijde na tuto zem. Izrael je jediným případem v historii lidstva, kdy byla ztracená země znovu získána po zhruba 1 900 letech. Historici také říkají, že nezávislost Izraele je zázrak, který se v historii lidstva už nikdy nemůže opakovat. Pokud neznáme proroctví, můžeme si myslet, že to bylo možné, protože Izraelité byli zvláštní případ, ale ve skutečnosti to byl Boží záměr a pracoval na tom, aby se to stalo.
Bůh měl pouze jeden důvod, proč uskutečnil toto zázračné dílo, bylo to, aby nám dal vědět, že Syn člověka, Ježíš, přijde podruhé v roce 1948, až fíkovník znovu ožije. V té době podruhé příchozí Ježíš klepe na dveře lidských srdcí a káže evangelium o království nebeském (Zj 3,20). Podruhé příchozí Ježíš proto musí začít kázat evangelium v roce 1948, kdy se izraelský národ stal nezávislým.
Podle tohoto proroctví přišel Kristus Ansanghong, podruhé příchozí Ježíš, na tuto zemi. Kristus Ansanghong byl pokřtěn v roce 1948, kdy byl Izrael obnoven a začal svou službu evangelia, kázal pravdu o nové smlouvě, kterou nikdo dlouho nedodržoval. Proto je Kristus Ansanghong podruhé příchozím Ježíšem, jak o tom svědčí Bible.