Kříž, který mnoho lidí považuje za symbol křesťanství, je původně modla, která pochází z pohanství. Byl používán jako symbol víry v pohanských náboženstvích dlouho před vznikem křesťanství. V Novém zákoně, napsaném během apoštolského věku, není žádný záznam o tom, že by byl kříž používán nebo ustanoven jako symbol církve. Apoštolové spíše odmítali modlářství a učili, že ti, kdo uctívají modly, jsou nespravedliví a nezdědí království Boží (1K 6,9–10). Jak se však kříž v církvi usadil?
Původ kříže
Kříž používaný v dnešních církvích není náboženským symbolem, který se poprvé objevil po umučení Krista, ale pochází ze starověkého Babylónu.
„Forma kříže ze dvou dřev, kterou používala církev, pochází ze starověké Chaldeje a byla používána jako symbol boha Tammuze (ve tvaru mystického Tau, což je iniciála jeho jména) v této zemi a sousedních zemích, včetně Egypta.“ W. E. Vine, Vine’s Complete Expository Dictionary of Old and New Testament Words (Vineův kompletní výkladový slovník slov Starého a Nového zákona), Thomas Nelson Publishers, 1996, str. 138
Chaldea byla centrálním územím Babylónu. V Babylóně si k uctívání Tammuze vypůjčili první písmeno jeho jména „T“, a používali ho jako náboženský symbol. To se rozšířilo do sousedních zemí a kříže lze nalézt v relikviích starověkých zemí, jako je Egypt a Asýrie. I po založení Římské říše pokračoval zvyk uctívání kříže.
Historie zavedení kříže do církve
Používání křížů v církvích začalo v době Konstantina. Než císař Konstantin uznal křesťanství, byla církev pronásledována Římskou říší. Kříž byl používán jako nástroj k popravě svatých. Za těchto okolností bylo pro církev nemožné oslavovat kříž, hrozný popravčí nástroj, a použít jej jako symbol křesťanství. Ve skutečnosti asi 300 let po Ježíši až do doby Konstantina církev nevztyčila kříž.
„Křesťané začali oficiálně používat kříž jako symbol křesťanství až od doby Konstantina. Pro rané křesťany byl kříž natolik hrůzný při pouhé zmínce, že nehrozilo, že by jej esteticky zkrášlili.“ Everett F. Harrison, Baker’s Dictionary of Theology (Bakerův teologický slovník), Baker Book House, 1973
Ke změnám však došlo poté, co císař Konstantin uznal křesťanství. Jak byla zavedena preferenční politika pro křesťanství, církev se rychle sekularizovala a zkorumpovaní římskokatoličtí vůdci přijímali pohanské myšlenky a symboly ve jménu evangelizace více pohanů. Kříž byl jedním z nich. Bylo to proto, aby nově pokřtěným, kteří přikládali kříži posvátný význam, bylo připomenuto, že Ježíš byl na kříži popraven, a tak umožnili, aby byl kříž do církve vnesen a uctíván. Kromě toho, aby pomohli přizpůsobit se těm, kteří uctívali cizí bohyně, byla Marie, matka Ježíše, zbožštěna a svatí a mučedníci byli uctíváni místo různých cizích bohů.
Postupem času takto zavedené pohanské ideje a symboly zaujaly v církvi pevné místo. Věřící uvěřili, že jsou nástroji ke službě Bohu nebo symboly křesťanské víry. Kolem roku 431 byl kříž zaveden do interiéru kostelů a později byl také vztyčen na vrcholu věží kostelů.
„Kříž byl zaveden do kostelů a síní kolem roku 431 a byl vztyčen na věžích kolem roku 568.“ Harper’s Book of Facts (Harperova kniha faktů), Harper & Brothers, 1895
Uctívání kříže je modlářství
Kříž jako takový nemá nic společného s vírou apoštolského věku a je modlou zavedenou později v procesu sekularizace a zavádění pohanských zvyků v církvi.
„Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho (Nevytvářej si modly: B21), co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. …“ Ex 20,4–5
Prostřednictvím druhého z deseti přikázání Bůh důrazně zakázal svému lidu vyrábět modly nebo jim sloužit. Bůh nám řekl, abychom nedělali modly pro jiné bohy nebo k tomu, abychom sloužili Bohu (Ex 20,23). Bible jasně dosvědčuje, že zhotovení a vztyčení modly je činem nenávisti vůči Bohu a přináší prokletí (Dt 27,15).
Navzdory těmto varováním Izraelité v době Starého zákona přijali modly Baala a Ašery, které uctívali okolní pohanské národy, a po vstupu do Kanaánu je spojili se svou vírou. I když vytvářeli a uctívali různé modly, vždy to racionalizovali jako akt uctívání Boha. V důsledku toho byli Bohem prokleti a zničeni (Jr 2,27–28).
Církve dnes také opakují tento pošetilý čin. Přijetí a vztyčení kříže, symbolu pohanství, jako symbolu křesťanství je samo o sobě porušením Božího přikázání nevytvářet si obrazy a nesloužit jim. Navíc, i když trváte na tom, že kříž je pouze symbolem církve, nemůžete lidem zabránit, aby kříži přikládali zvláštní význam.
Proroctví o uctívání kříže v dějinách Izraele
Izraelité uctívali bronzového hada
Bůh v minulosti prorokoval o uctívání kříže v církvi. Na cestě v poušti z Egypta do Kanaánu si Izraelité stěžovali Bohu. V důsledku toho bylo mnoho lidí uštknuto ohnivými hady a zemřelo (Nu 21,4–6). Když lidé opožděně činili pokání a modlili se za záchranu, Bůh jim ukázal způsob, jak se mohou zachránit ti, kteří umírali po uštknutí ohnivými hady.
Hospodin Mojžíšovi řekl: „Udělej si hada Ohnivce a připevni ho na žerď. Když se na něj kterýkoli uštknutý podívá, zůstane naživu.“ Mojžíš tedy udělal bronzového hada a připevnil ho na žerď. Jestliže někoho uštkl had a on pohlédl na hada bronzového, zůstal naživu. Nu 21,8–9
Stala se úžasná věc, kde kdokoli mohl žít pouhým pohledem na bronzového hada visícím na tyči. Bylo to možné ne proto, že by bronzový had sám měl moc, ale proto, že Bůh řekl: „Když se na něj kterýkoli uštknutý podívá, zůstane naživu.“ Postupem času si však lidé mysleli, že je zachránil bronzový had, a uctívali bronzového hada až do doby Chizkijáše.
Činil to, co je správné v Hospodinových očích, zcela jak to činil jeho otec David. Odstranil posvátná návrší, rozbil posvátné sloupy, skácel posvátný kůl, na kusy roztloukl bronzového hada, kterého udělal Mojžíš a jemuž až do oněch dnů Izraelci pálili kadidlo; nazvali jej Nechuštán. 2Kr 18,3–4
Chizkijáš, který zničil modly poté, co slavil Paschu, také zničil bronzového hada a nazval ho „Nechuštán“, což znamená kus bronzu. Díky tomu si lidé uvědomili, že bronzový had je jen modla, obyčejný kus bronzu.
Církve, které uctívají kříž
Tato historie byla proroctvím o díle spasení, které Ježíš v budoucnu vykoná na kříži.
„Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný.“ J 3,14–15
Ježíš řekl, že jako Mojžíš vyvýšil bronzového hada na poušti, tak musí být vyvýšen i on. Historie Mojžíše, který držel bronzového hada, byla proroctví, že Ježíš bude vyvýšen na kříži. Stejně jako byli umírající lidé spaseni, když viděli bronzového hada, bylo lidstvo spaseno Ježíšovou obětí na kříži.
Nebyla to moc samotného bronzového hada, která zachránila Izraelity ve Starém zákoně, ale lidé uctívali viditelného bronzového hada a zapomínali na moc Božího slova. Totéž platí pro dnešní církve. Spásy lidstva je dosaženo skrze krev Kristovy oběti prolité na kříži (Ef 1,7; 1P(t) 1,18–19), ale kříž sám o sobě nezajišťuje spásu ani odpuštění hříchů. Přesto mnozí lidé, kteří tvrdí, že věří v Boha, uctívají kříž a zapomínají na Kristovu oběť, která zachránila lidstvo.
Bůh Chizkijášovi velmi požehnal, chválil ho za to, že přerušil dávný izraelský zvyk modlářství a nazval ho mužem, který se „přimkl k Hospodinu a dbal na jeho přikázání, jak je Hospodin vydal Mojžíšovi“ (2Kr 18,6–7). I v této době ti, kteří překonají uctívání kříže, což je pouhé modlářství, a věnují pozornost podstatě spásy, Kristově oběti a hodnotě nové smlouvy zřízené touto obětí, obdrží požehnání spasení.
