Bible je kniha, která svědčí o Spasiteli (J 5,39). Stovky let před příchodem Ježíše bylo již prorokováno ve Starém zákoně, v knize Micheáš, že Spasitel se narodí v Betlémě (Mi 5,1) a Ježíš se narodil v Betlémě podle proroctví (Mt 2,1–6). Podobně Bible také odhaluje, odkud přijde podruhé příchozí Ježíš prostřednictvím různých proroctví v Novém a Starém zákoně. Podle Bible je prorokováno, že přijde z východu.
Poslední dílo spásy začíná na východě.
Boží dílo pečetění
Bible prorokuje, že spasení v posledních dnech bude naplněno teprve tehdy, až Ježíš přijde znovu (Žd 9,28; L 21,27–28). Kniha Zjevení Janovo zaznamenává, že poslední dílo spásy začíná na východě.
Potom jsem viděl, jak se čtyři andělé postavili do čtyř úhlů země a bránili všem čtyřem větrům, aby žádný z nich nevál na zemi ani na moře ani na jakékoli stromoví. A hle, jiný anděl vystupoval od východu slunce; v ruce držel pečetidlo živého Boha a mocným hlasem volal na ty čtyři anděly, jimž bylo dáno škodit zemi i moři: „Neškoďte zemi, moři ani stromoví, dokud neoznačíme služebníky našeho Boha na jejich čelech!“ Zj 7,1–3
Je psáno, že čtyři andělé brání čtyřem větrům ze čtyř úhlů země, a když se větry uvolní, dojde ke katastrofě, která poškodí zemi i moře. Díky tomu můžeme pochopit, že vítr představuje poslední katastrofu, která postihne celý svět. Těsně před tím, než katastrofa přijde, se odehraje dílo Božího pečetění. Je to poslední dílo spásy, které Bůh vykoná, aby zachránil svůj lid. Toto dílo má podle proroctví začít od východu. To znamená, že podruhé příchozí Ježíš, vykonávající poslední dílo spásy, se objeví na východě.
Znamení na slunci, měsíci a hvězdách
Potvrďme si, že k Božímu dílu pečetění prorokovanému v 7. kapitole knihy Zjevení Janovo musí dojít, až při druhém příchodu Ježíše. Podle 6. kapitoly Zjevení Janovo se před zahájením pečetění objeví zvláštní znamení.
A hle, když rozlomil šestou pečeť, nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako smuteční šat, měsíc úplně zkrvavěl a nebeské hvězdy začaly padat na zem, jako když fík zmítaný vichrem shazuje své pozdní plody, Zj 6,12–13
Je psáno, že slunce zčernalo jako smuteční šat, měsíc úplně zkrvavěl a nebeské hvězdy začaly padat. Po těchto znameních provede Bůh své dílo pečetění (Zj 7,1–3). Tato znamení na slunci, měsíci a hvězdách se objevují také v evangelijních proroctvích o podruhé příchozím Ježíši.
„Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí. Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým.“ Mt 24,29–31
Je psáno, že když se slunce zatmí, měsíc ztratí svou zář a z nebe budou padat hvězdy, Syn člověka, Ježíš, přijde na oblacích a shromáždí vyvolené. Když to porovnáme se Zjevením Janovo 6, která také zmiňuje znamení na slunci, měsíci a hvězdách, je jasné, že dílo pečetění je dokončeno podruhé příchozím Ježíšem. Podruhé příchozí Ježíš se objeví z východu, kde vychází slunce, než přijde poslední katastrofa, a vykonává dílo spásy.
Podruhé příchozí Ježíš, který se zjeví jako muž z východu
Ve Starém zákoně je zaznamenáno stejné proroctví v knize Izajáš.
„Od počátku oznamuji, co se v budoucnu stane, od pradávna, co se ještě nestalo. Pravím: Moje rozhodnutí platí, a co se mi líbí, uskutečním. Od východu povolávám dravce, ze vzdálené země muže své volby. Jak jsem slíbil, tak to uskutečním, jak jsem si předsevzal, tak to splním … Přiblížil jsem svoji spravedlnost, daleko už není, nebude už prodlévat má spása. Obdařím Sijón spásou, oslavím se v Izraeli.“ Iz 46,10–13
Bůh prorokoval, že v budoucnu povolá dravce z východu, člověka ze vzdálené země, aby přinesl spásu. Skutečný dravec nemůže naplnit Boží dílo spásy, dravec zde představuje muže, který splní Boží záměr. Jinými slovy, Bůh povolává člověka, symbolizovaného jako dravce, ze vzdálené země na východě, aby poskytl svému lidu spásu. Toto proroctví bylo primárně splněno Kýrem, králem Persie. Kolem 6. století př. n. l. vysvobodil Bohem povolaný Kýros Izrael, který byl 70 let v babylónském zajetí (Iz 45,1–3. 13; Ezd 1,1–3).
Úplné naplnění tohoto proroctví však provádí přímo Bůh. V Bibli je Bůh, který je se svým lidem a zachraňuje ho, vyjádřen jako orel, tedy dravec (Ex 19,4; Dt 32,11–12). Stejně jako Bůh vysvobodil Izraelity z babylónského zajetí prostřednictvím Kýra, Bůh přijde jako „člověk z východu“, aby zachránil duchovní Izraelity ze zajetí duchovního Babylónu (Zj 18,1–5).
„Kdo vzbudil od východu muže, jemuž v patách kráčí spravedlnost? Poddává mu pronárody, podrobuje krále. Jeho mečem rozmetá je v prach, jeho lukem jako rozházenou slámu … „Utištění ubožáci hledají vodu, ale žádná není; jazyk jim žízní prahne. Já, Hospodin, jim odpovím, … Na holých návrších otevřu vodní proudy, uprostřed plání prameny vod, poušť v jezero změním a zemi vyprahlou ve vodní zřídla.“ Iz 41,2–4.17–18
Řekněte nerozhodným srdcím: „Buďte rozhodní, nebojte se! Hle, váš Bůh přichází s pomstou, Bůh, který odplácí, vás přijde spasit.“ Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat. Na poušti vytrysknou vody, potoky na pustině. Ze sálající stepi se stane jezero a z žíznivé země vodní zřídla … Iz 35,4–7
V knize Izajáš 41 se uvádí, že když se objeví člověk z východu, dojde k zázračným jevům, řeky začnou téct na holích návrších, poušť se stane jezerem a vyprahlá země se stane vodním zřídlem. Toto jsou věci, které se stanou, až Bůh, zdroj živých vod, přijde na tuto zemi (srov. Iz 35,4–6; Mt 11,2–5). Proto je proroctví o „člověku z východu“ v Izajášovi kapitola 41 také proroctvím, že Bůh, tedy Kristus, osobně přijde z východu, aby dal lidstvu vodu života.
Vzdálená země na východě, kde vychází slunce, je Korea
Na rozdíl od poprvé příchozího Ježíše, který přišel do Izraele, podruhé příchozí Ježíš přichází do daleké země na východě. Potom, kde je ta vzdálená země na východě, odkud se objeví podruhé příchozí Ježíš? Za prvé to musí být země daleko na východ od místa, kde proroci měli svá zjevení. Místo, kde apoštol Jan měl své zjevení, bylo na ostrově Patmos a místo, kde prorok Izajáš měl své zjevení, byl Izrael. Pokud na mapě světa hledáte zemi daleko na východ od ostrova Patmos a Izraele, můžete najít Koreu.
Někteří lidé se ptají, proč Korea a ne Čína nebo Japonsko. Důvodem je to, že Boží dílo pečetění začalo v Koreji. Jak bylo zmíněno na začátku, východ prorokovaný v Bibli by měl být místem, kde začalo Boží dílo pečetění, jak je prorokováno v kapitole 7 knihy Zjevení Janovo. Boží pečeť, která nás chrání před katastrofou, odkazuje na Paschu nové smlouvy (J 6,27. 53–56; Mt 26,17–28). Kde se dnes znovu objevila pravda o Pasše nové smlouvy, která zmizela v dějinách poté, co byla zrušena na Nikajském koncilu v roce 325 n.l.? Není to Indie, Čína nebo Japonsko, ale Korea. Země na východě, kde vychází slunce, jak bylo prorokováno v Bibli, je nepochybně Korea.
Podruhé příchozí Ježíš přichází z Koreje, východní země, zachraňuje svaté před poslední katastrofou tím, že na ně vkládá Boží pečeť, a oživuje jejich žíznící duše vodou života. Osoba, která přišla podle tohoto proroctví, je Kristus Ansanghong. Kristus Ansanghong se narodil v Koreji a podle proroctví fíkovníku a Davidově trůnu byl v roce 1948 ve věku 30 let pokřtěn a zahájil svou službu evangelia. Také plně obnovil pravdu nové smlouvy včetně Paschy a shromáždil Boží lid na místo spásy, do Sionu (Mt 24,30–31). Tímto bylo naplněno proroctví o Kristu, který přichází z východu.