Pascha je důležitá pro ty, kdo věří v Boha, protože je to klíčová pravda vedoucí ke spasení. Bible říká, že cílem naší víry je spása našich duší (1P(t) 1,8–9). Duše, které nebudou spaseny, zemřou v pekle kvůli svým hříchům (Ř 6,23; Zj 20,12–15). Spásou duše je uniknout smrti a získat věčný život. Bůh zaslíbil svému lidu věčný život (1J 2,25) a také je naučil, jak získat věčný život. To je Pascha nové smlouvy.
Pascha je Boží přikázání
Dalším důvodem, proč je Pascha důležitá, je to, že je ustanovil Bůh. V dobách Starého zákona přikázal Bůh Otec Jehova svému lidu, aby slavil Paschu jako provždy platné nařízení
„… To bude Hospodinův hod beránka (Pascha). … Když tu krev uvidím, pominu vás a nedolehne na vás zhoubný úder, až budu bít egyptskou zemi. Ten den vám bude dnem pamětním, budete jej slavit jako slavnost Hospodinovu. Budete jej slavit po všechna svá pokolení. To je provždy platné nařízení.“ Ex 12,10–14
Také v dobách Nového zákona přikázal Bůh Syn Ježíš, svému lidu, aby slavili Paschu.
Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři (Paschu)?“ … Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka (Paschu). Mt 26,17–19
Pascha je důležitým svátkem, který Bůh přikázal slavit ve všech věcích. V dobách Starého zákona bylo primárním účelem Božího příkazu slavit Paschu osvobodit Izraelity z otroctví v Egyptě a jeho konečným cílem bylo přivést je do Kanaánu. Je to stejné jako v dobách Nového zákona. Bůh přikázal svému lidu slavit Paschu, aby je osvobodil z otroctví hříchu a smrti a nakonec je přivedl do království nebeského, duchovního Kanaánu.
Význam Paschy–klíčová pravda věčného života
„… nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný …“ J 6,53–54
Ježíš učil, že musíme jíst jeho tělo a pít jeho krev, abychom získali věčný život. Také učil způsob, jak jíst jeho tělo a pít jeho krev.
Nastal den nekvašených chlebů, kdy měl být zabit velikonoční beránek (beránek Paschy). … Když nastala hodina, usedl ke stolu a apoštolové s ním. Řekl jim: „Velice jsem toužil jísti s vámi tohoto beránka (Paschu), dříve než budu trpět. … Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.“ L 22,7–20
Ježíš řekl, že chléb Paschy je jeho tělo a víno Paschy je jeho krev. Pouze když budeme slavit Paschu nové smlouvy, můžeme jíst Ježíšovo tělo a pít jeho krev a získat věčný život. Pokud nebudeme slavit Paschu, nikdy nemůžeme mít věčný život, jak řekl: „Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.“
Bůh již určil večer čtrnáctého dne prvního měsíce podle posvátného kalendáře jako Paschu (Lv 23,4–5). Ježíš čekal na tento den a večer slavil se svými učedníky Paschu nové smlouvy (Mt 26,19–20). Ježíš s nimi chtěl slavit Paschu, než bude trpět (L 22,15). Pascha se slavila v noci předtím, než byl obětován na kříži (1K 11,23).
Dnes většina církví ztotožňuje Paschu a Den vzkříšení. Avšak datum Paschy, které Ježíš zachovával, aby nám dal příklad, je zcela odlišné od dne, kdy byl vzkříšen. Chléb a víno, které jíme a pijeme v jiný den než na Paschu, nemůže být Ježíšovým tělem a krví. Jak nám dal Ježíš příklad, pouze chléb a víno, které jíme a pijeme večer čtrnáctého dne prvního měsíce podle posvátného kalendáře, se stávají Ježíšovým tělem a krví, které obsahují zaslíbení věčného života.
Bůh nás vede do nebe prostřednictvím Paschy
Aby nám dal věčný život skrze chléb a víno Paschy představující jeho tělo a krev, musel být obětován sám Bůh. Proč si Bůh přál dát nám věčný život, zatímco snášel všechno utrpení a oběti? Na to můžeme získat odpověď, když pochopíme, jaké je nebe.
„a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude—neboť co bylo, pominulo.“ Zj 21,4
Nebe je místo, kde už není smrt. Proto ti, kteří jednoho dne zemřou, nikdy nebudou moci vstoupit do království nebeského. To je důvod, proč Ježíš dychtivě toužil dát nám věčný život. Přikázal slavit Paschu, aby se z lidských bytostí, jimž bylo souzeno zemřít, staly nesmrtelné bytosti a vzal je do nebe. Nemůžeme se těšit na království nebeské, pokud nebudeme slavit Paschu navzdory Božím příkazům.
„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.“ Mt 7,21
Ve Starém i Novém zákoně bylo Boží vůlí pro nás slavit Paschu. Do věčného království nebeského mohou vstoupit pouze ti, kdo slaví Paschu v poslušnosti Boží vůli. Svatí rané církve, kteří žili podle vůle Boží, slavili Paschu nové smlouvy.
Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční beránek (beránek Paschy), Kristus. Proto slavme Velikonoce (Paschu) … 1K 5,7–8
Slovo „Proto“ zde znamená „Protože Kristus, náš beránek Paschy, byl obětován na kříži“. Apoštol Pavel neřekl, že nemusíme slavit Paschu, protože Ježíš byl obětován na kříži. Spíše měl na mysli, že protože Ježíš, který je skutečností beránka Paschy, byl obětován na kříži, musíme slavit Paschu.
Pascha nové smlouvy obsahuje velkou lásku Boha, který nás chce vést do nebe. Tak jako raná církev slavila Paschui poté, co byl Ježíš obětován na kříži, musíme i my v tomto věku slavit Paschu nové smlouvy, chceme-li žít skutečný život víry a dosáhnout spásy svých duší.