Svatba je velmi radostná událost. Ježíš přirovnal skutečnost, že přijímáme spasení a vstupujeme do království nebeského, k tomu, že jsme pozváni na svatební hostinu a účastníme se jí. Proč si Ježíš vybral svatební hostinu mezi mnoha jinými hostinami? Má to důležitý důvod. Podívejme se na podobenství o nebeské svatební hostině a na proroctví z knihy Zjevení Janovo. Potom můžeme pochopit, skrze koho můžeme získat věčný život a vstoupit do království nebeského v tomto věku.
Ježíš vysvětluje podobenství o svatební hostině
A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích: „S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu. … Potom řekl svým služebníkům: ‚Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni; jděte tedy na rozcestí, a koho najdete, pozvěte na svatbu.‘ Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky.“ Mt 22,1–10
Aby se svatba mohla konat, musí tam být ženich a nevěsta. Na hostinu samozřejmě přicházejí i hosté. Ženich, nevěsta a hosté jsou základními prvky pro uspořádání svatební hostiny. V podobenství o svatební hostině v Matouši 22 můžeme vidět králova syna, ženicha. Králův syn odkazuje na Ježíše, který přišel jako Syn Boží. Pozvaní hosté představují Boží lid, který přijetím Ježíše vstoupí do království nebeského.
V podobenství o svatební hostině se však nevěsta, hlavní postava svatby, neobjevila. Bez nevěsty se svatba konat nemůže. Proč se Ježíš nezmínil o nevěstě? Není to proto, že by na nebeské svatební hostině nebyla žádná nevěsta, ale proto, že v době Ježíšova prvního příchodu, před 2 000 lety, ještě nenastal čas, aby se nevěsta zjevila. Bible prorokuje, že se nevěsta objeví při druhém příchodu Krista.
Nevěsta se objeví při druhém příchodu Ježíše
Kniha Zjevení Janovo byla napsána kolem roku 96 n.l. poté, co Ježíš vystoupil do nebe. Ježíš Janovi zjevil, co se musí stát v budoucnosti (Zj 1,1). Jedním z nich je zjevení o nebeské svatební hostině, kde se konečně objevuje nevěsta, která se v podobenství o svatební hostině před 2 000 lety neobjevila.
„… přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla.“ Tím kmentem jsou spravedlivé skutky svatých. Tehdy mi řekl: „Piš: Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu.“ A řekl mi: „Toto jsou pravá slova Boží.“ Zj 19,7–9
Když přijde den svatby Beránkovy, jeho choť se připraví a ti, kdo jsou pozváni na svatbu, jsou požehnáni. V knize Zjevení Janovo Beránek odkazuje na Ježíše (J 1,29). Beránek zde označuje Ježíše, který přichází podruhé. „Ti, kdo jsou pozváni“ představují Boží lid, který bude požehnán věčným životem.
Nevěsta, choť Beránkova, která se nezjevila v době Ježíšova prvního příchodu, se nakonec objevuje spolu s Beránkem, ženichem. Stejně jako jiné svatební hostiny, i na nebeské svatební hostině nepochybně existují nejen ženich a hosté, ale také nevěsta. To je důvod, proč Ježíš přirovnal vstup Božího lidu do království nebeského ke vstupu na svatební hostinu, nikoli k jakékoli jiné hostině. Naznačil existenci nevěsty před 2 000 lety. Kdo je tedy nevěsta, choť Beránkova?
„A přistoupil jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm nádob a v nich připraveno sedm posledních pohrom, a řekl mi: „Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu.“ … ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha,“ Zj 21,9–10
Anděl řekl, že mu ukáže nevěstu, choť Beránkovu, a ukázal mu Jeruzalém sestupující z nebe. Ženich na nebeské svatební hostině je popsán jako beránek, ale není to skutečné zvíře. Stejně tak nevěsta, která je popsána jako město, nebeský Jeruzalém, není skutečným městem.
Nevěsta v podobenství o svatební hostině je Bůh Matka
Nebeský Jeruzalém v Bibli představuje Boha Matku.
„Ale budoucí (hořejší) Jeruzalém je svobodný, a to je naše matka.“ Ga 4,26
Hořejší Jeruzalém, tedy nebeský Jeruzalém je naše Matka. Proto proroctví o zjevení nevěsty v knize Zjevení Janovo ukazuje, že Bůh Matka, která je v nebi, se objeví na zemi. Proto je nevěsta popisována jako Jeruzalém sestupující z nebe.
Beránek, který má za nevěstu nebeský Jeruzalém Matku, je nebeským Otcem. Bůh Otec (podruhé příchozí Ježíš) a Bůh Matka (Nevěsta) se zjevují a zvou svůj lid na nebeskou svatební hostinu. V této souvislosti je ve Zjevení Janovo 22 prorokováno, že se zjeví Duch a Nevěsta.
„A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života.“ Zj 22,17
Duch je Bůh Otec podle Trojice. Účelem zjevení Ducha a Nevěsty, Boha Otce a Boha Matky, je dát vodu života, tedy věčný život. Proto, abychom v tomto věku dostali věčný život, musíme přijmout nejen Boha Otce, ale také Boha Matku. Jen tak můžeme přijmout vodu života a vstoupit do věčného království nebeského jako hosté, kteří jsou pozváni na svatební hostinu (Zj 19,9).
Kdo nám dává poznat Matku, která je Nevěstou?
Je politováníhodné, že celé lidstvo nevědělo, že se Bůh Matka objeví nebo dokonce, že existuje. Bible prorokovala, že Bůh Otec sám zjeví Boha Matku, aby nás zachránil.
„Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážce; po celý den a po celou noc ať nikdy nejsou zticha. Vy, kteří připomínáte Hospodina, nedopřávejte si klidu! Nedopřávejte mu klidu, dokud nepostaví Jeruzalém, dokud mu nevrátí v zemi chvalozpěv.“ Iz 62,6–7
Je psáno, že Hospodin Bůh ustaví Jeruzalém a že Jeruzalém přijme chválu země. Jeruzalém zde odkazuje na nebeskou Matku. To znamená, že Bůh Otec svědčí o Bohu Matce. Bůh nám také svou vůli objasnil skrze Adama a Evu, kteří se objevili v první Mojžíšově.
„Člověk (Adam) zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“ Gn 2,23
„Člověk svou ženu pojmenoval Eva (to je Živa) , protože se stala matkou všech živých.“ Gn 3,20
Adam svědčil o Evě slovy: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla“ a pojmenoval ji „Eva“ (což v hebrejštině znamená život). Adam a Eva, kteří byli stvořeni k obrazu a podobě Boží, představují Boha Otce a Boha Matku, kteří mají přijít (Ř 5,14). Stvoření Adama a Evy těsně před sedmým dnem, Dnem odpočinku ukazuje, že podruhé příchozí Kristus, zastoupený Adamem, a Bůh Matka zastoupená Evou se zjeví celému lidstvu, až bude blízko věčný odpočinek. Adam pojmenoval svou ženu Eva (život). Je to proroctví, že podruhé příchozí Kristus bude svědčit o Bohu Matce, která je realitou života.
Duch svatý Ansanghong, který je podruhé příchozí Kristus, svědčil o Nevěstě, nebeské Matce, podle všech těchto proroctví. Učil také, že musíme věřit v nebeskou Matku a následovat ji, abychom získali věčný život. V tomto věku ti, kdo věří a následují Boha Matku i Boha Otce, mohou získat věčný život a vstoupit do nebe. Budou těmi požehnanými, kteří se zúčastní svatební hostiny Beránka.
„… Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu. …“ Zj 19,9