Bible vypráví živý příběh o Noemově arše a velké potopě v první Mojžíšově 6–8. V době, než byl svět zničen bezprecedentní potopou, Noe podle Božích pokynů postavil obrovskou archu a uchýlil se do ní se svou rodinou a různými zvířaty a byl zachráněn. Bible prorokuje, že jak to bylo za dnů Noeho, tak tomu bude na konci světa, kdy Bůh bude soudit zemi a přinese poslední katastrofu. To je důvod, proč by si lidstvo v tomto věku mělo připomenout historii Noemovy doby.
Bůh přikázal Noemovi, aby postavil archu
Poté, co byli Adam a Eva vyhnáni ze zahrady Eden, populace na Zemi postupně narůstala. Čím více rostla, tím byl svět zkaženější a hříšnější. Když Bůh viděl, že vše, na co lidé mysleli a co plánovali, bylo zlé, rozhodl se svět zničit.
Noe, desátý přímý potomek Adama, byl jediným spravedlivým člověkem své doby, který žil v souladu s Bohem (Gn 6,9). Bůh Noemovi zjevil, že svět plný hříchu bude zničen velkou potopou, a dal mu konkrétní pokyny o způsobu spasení. Nechal ho vyrobit archu z cypřišového dřeva a dokonce mu řekl, jaké má archa mít rozměry a jak ji postavit. Noemova archa, která byla dokončena podle Božího slova, byla obrovská obdélníková dřevěná loď o délce 300 loket (asi 137 metrů), šířce 50 loket (asi 23 metrů) a výšce 30 loket (asi 14 metrů).
Potopa a historie spásy v době Noema
Poté, co Noe dokončil archu, Bůh řekl, že o 7 dní později bude 40 dní a nocí pršet, aby vyhladil vše na zemi. Také přikázal Noemovi, aby do archy přivedl svou rodinu a všechny druhy zvířat. Noe udělal, co mu bylo řečeno, a Bůh zavřel dveře archy (Gn 7,1–9.13–16).
O sedm dní později začalo pršet. Bylo to 17. dne druhého měsíce, když bylo Noemovi 600 let. Déšť neustal 40 dní a mohutná potopa zaplavila celou zemi. Ptáci, dobytek, divoká zvěř a dokonce i lidé, všechny živé bytosti na souši, které dýchaly nosem, ztratily život. Přežil pouze Noe, jeho sedm členů rodiny, kteří poslechli Boží slovo, a zvířata, která vstoupila do archy.
Noemova archa spočinula na hoře Ararat 17. dne sedmého měsíce toho roku. Asi o dva a půl měsíce později, 1. dne desátého měsíce, se začaly objevovat vrcholky hor. O 40 dní později Noe vyslal na průzkum havrana a o 7 dní později vyslal holubici. V té době přiletěla holubice s listem olivovníku, což naznačovalo, že voda do určité míry ustoupila. Když byla holubice po sedmi dnech znovu vyslána, už se nevrátila.
Následujícího roku 1. dne prvního měsíce Noe otevřel poklop archy a zkontroloval situaci. Voda na zemi odtekla. 27. dne druhého měsíce, když byla země úplně suchá, Noe vyšel se svou rodinou a zvířaty z archy. Doba, kdy byli v arše, trvala více než rok.
Noe postavil oltář pro Boha a vybral ty nejčistší zvířata a ptáky k zápalné oběti. Bůh s radostí tu oběť přijal a požehnal Noemovi a jeho synům, aby měli mnoho dětí a rozrůstali se. Kromě toho, před potopou bylo lidem dáno k jídlu pouze ovoce a zelenina, ale nyní bylo povoleno jíst také všechna živá zvířata. Bůh řekl Noemovi a jeho synům, že už nikdy nezničí vše živé záplavou, a na znamení zaslíbení ukázal na nebi duhu.
Poslední soud a archy spásy „Sion“
Velká potopa za doby Noema je důkazem toho, že Bůh je hluboce zapojen do lidských dějin. Zároveň je to také poselství spásy pro lidstvo.
Bible v několika verších varuje před posledním soudem, který přijde na Zemi. Ježíš však prorokoval o konci světa a řekl: „Jako bylo za dnů Noeho, tak bude i za dnů Syna člověka“ (Mt 24,37–39; L 17,26–27). Apoštol Petr také psal o Soudném dni a připomněl velkou potopu, která nastala za časů Noema (2P(t) 3,3–13). To znamená, že historie za dnů Noema prorocky ukazuje, co se stane v posledních dnech.
Noe uposlechl Boží slovo a postavil archu, aby byl spasen. To ukazuje, že než přijde poslední soud, ti, kdo poslouchají slovo Boží, budou spaseni přebýváním v duchovní arše. Bible svědčí o tom, že duchovní archa, do které musíme utéct před katastrofou a velkým zničením, je „Sion“.
„Vztyčte korouhev na Sijónu! Bez prodlení prchněte do bezpečí! Od severu přivedu zlo a velikou zkázu.“ Jr 4,6
Bible také prorokuje, že stejně jako všechny druhy zvířat vstoupily do Noemovy archy a byly zachráněny, v posledních dnech se v Sionu shromáždí lidé a mnoho cizích národů.
I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu (Sion) bude tyčit nad vrcholy hor, … budou k ní proudit národy. Mnohé pronárody půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my budeme chodit po jeho stezkách.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. Mi 4,1–2
Co přesně tedy znamená Sion? Prorok Izajáš prorokoval, že Sion je místem, kde se slaví Boží svátky.
„Pohleď na Sijón, město našich slavností! … Hospodin je náš soudce, Hospodin je náš zákonodárce, Hospodin je náš král, on nás spasí … Lidu, který tam bydlí, bude odpuštěna nepravost.“ Iz 33,20–24
Dnes jedinou církví, která plně dodržuje Boží svátky nové smlouvy, je Církev Boží společnost světové misie. Jak prorokoval prorok Micheáš, bezpočet lidí z celého světa proudí do Církve Boží, aby poznali pravdu nové smlouvy. Církev Boží je tedy Sion, útočiště spásy, které musí lidstvo poznat a vstoupit do něj, aby se vyhnulo poslední katastrofě.
Pisatel listu Židům napsal o velké potopě za dob Noema: „Noe věřil, a proto pokorně přijal, co mu Bůh oznámil a co ještě nebylo vidět, a připravil koráb k záchraně své rodiny.“ (Žd 11,7). I v tomto věku budou spaseni ti, kdo se bojí Boha a přebývají v Sionu s vírou.