Bible je známá jako nejprodávanější kniha v historii lidstva. Mnoho lidí, bez ohledu na náboženství, čte Bibli pro různé účely. Někteří považují Bibli za historickou knihu zahrnující historii Izraele a život Krista, jiní ji vidí jako etickou knihu plnou morálních poučení, ale především je Bible pozoruhodná jako slovo Boží, protože obsahuje mnoho proroctví předcházejících svou dobu. Bible svědčí o Kristu, který spasí lidstvo, osvětluje minulost a přítomnost lidstva a prorokuje o budoucnosti. Ukazuje také učení Krista a proroků o duchovním světě a spasení. Nejprve se stručně podívejme, jaký druh knihy Bible je, její složení, původní jazyk a název.
Bible se skládá z 66 knih Starého a Nového zákona
Bible se skládá z celkem 66 knih, rozdělených na Starý zákon napsaný před Ježíšem (př.n.l., BC, před Kristem) a Nový zákon napsaný po Ježíšovi (n.l., AD, po Kristu). Starý zákon má 39 knih a Nový zákon má 27 knih. Bible, kterou v současnosti používáme, není uspořádána chronologicky, ale je uspořádána jako sbírka knih s podobnými charakteristikami, jak je uvedeno níže.
1. 39 knih Starého zákona
- Tóra (Pentateuch) – 5 knih
- První Mojžíšova, Druhá Mojžíšova, Třetí Mojžíšova, Čtvrtá Mojžíšova, Pátá Mojžíšova
- Historické knihy – 12 knih
- Jozue, Soudců, Rút, 1. Samuelova, 2. Samuelova, 1. Královská, 2. Královská, 1. Paralipomenon, 2. Paralipomenon, Ezdráš, Nehemjáš, Ester
- Knihy poezie – 5 knih
- Jób, Žalmy, Přísloví, Kazatel, Píseň písní
- Prorocké knihy – 17 knih
- Izajáš, Jeremjáš, Pláč, Ezechiel, Daniel, Ozeáš, Jóel, Ámos, Abdjáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Abakuk, Sofonjáš, Ageus, Zacharjáš, Malachiáš
2. 27 knih Nového zákona
- Evangelia (Skutky Ježíšovy) – 4 knihy
- Matouš, Marek, Lukáš, Jan
- Historická kniha – 1 kniha
- Skutky apoštolů
- Pavlovy epištoly (název knih podle adresáta) – 14 knih
- Římanům, 1. Korintským, 2. Korintským, Galatským, Efezským, Filipským, Koloským, 1. Tesalonickým, 2. Tesalonickým, 1. Timoteovi, 2. Timoteovi, Titovi, Filemonovi, Židům
- Obecné epištoly (název knih podle odesílatele) – 7 knih
- Jakubův, 1. Petrův, 2. Petrův, 1. Janův, 2. Janův, 3. Janův, Judův
- Prorocká kniha – 1 kniha
- Zjevení Janovo
3. Rozdělení kapitol a veršů bible
Bible od počátku neměla kapitoly a verše. Když byla Bible napsána, neexistovala žádná číselná rozdělení kapitol a veršů jako je tomu dnes. Pokud jde o rukopisy Starého zákona, byly pouze rozděleny do odstavců. Je známo, že dělení do kapitol začalo poprvé kolem 13. století. Rozdělení veršů se poprvé objevilo mnohem později, v polovině 16. století, kdy francouzský tiskař Stephanus (Robert Stephanus nebo Robert Estienne) vydal řecký Nový zákon v Ženevě ve Švýcarsku. Dnes používaná Bible se řídí podle kapitol a veršů ženevské Bible, která byla vydána v anglickém jazyce v roce 1560.
Původní jazyk a název Bible
1. V jakém jazyce byla Bible poprvé napsána?
Většina Starého zákona byla napsána v hebrejštině a jen malá část pozdějších knih byla napsána v aramejštině, jazyce používaném v Babylóně a Persii (Ezd 4,8-6,18; 7,12-26, Jr 10,11 , Da 2,4-7,28). Důvodem je, že po babylonském zajetí začali Židé používat aramejštinu.
Nový zákon byl od počátku psán v řečtině. Řecký jazyk se během řecké říše rozšířil do mnoha zemí kolem Středozemního moře a byl široce používán jako běžný jazyk v Římské říši v době, kdy byl sepsán Nový zákon. Důvodem, proč apoštolové napsali Nový zákon v řečtině, bylo šíření evangelia po celé Římské říši. Doufali, že si ho přečtou nejen Židé, ale i pohané, a budou společně zachráněni.
※ Aramejština a hebrejština jsou spřízněné, a přestože se jejich slovní útvary liší, tvary písmen jsou stejné (používají stejnou abecedu).
2. Jakým názvem byla Bible označovaná?
Slovo „Bible“ v Novém zákoně je v řečtině „grafe“ (L 24,27, J 5,39, 2Tm 3,16), což znamená „Písmo“. „Grafe“ odkazuje na Starý zákon, který Židé v té době četli. V Novém zákoně je Starý zákon také odkazován jako „Mojžíše a všech proroků“ (L 24,27), „zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech“ (L 24,44) a „Mojžíšova zákona i z proroků“ (Sk 28,23).
Odkud se tedy vzalo anglické slovo „Bible“? Pochází z řeckého slova, které znamená „kniha“. Řecké slovo „byblos“ původně znamenalo vnitřní kůru rostliny papyru a bylo také používáno jako termín pro označení knihy. Z tohoto „Byblos“ bylo odvozeno slovo „biblion“, což také znamená kniha. A latinské slovo „Biblia“ bylo vytvořeno z „biblia (knihy)“, množného čísla „biblion (kniha)“. Anglické slovo „Bible“ pochází z latinského „biblia“.
※ Řecká slova „byblos“ (Mk 12,26, L 3,4) a „biblion“ (Ga 3,10, Zj 5,1) se také používají v Novém zákoně a jsou překládána hlavně jako „kniha“.