Pravda rané církve
| Církev Boží ustanovená Ježíšem

9315 읽음

Dnes je na světě mnoho církví s různými doktrínami. Jaké to tedy bylo před 2 000 lety, když se začala rodit křesťanská víra? Byla pouze jedna církev, kterou Ježíš založil a do které chodili apoštolové. Raná církev následovala pouze příklad Ježíše a šla správnou cestou víry. Prostřednictvím Bible se pojďme dozvědět o rané církvi, která je nyní respektována jako původní křesťanská víra, jaké měla jméno, jakou pravdu si zachovala a která církev dnes zdědila její pravdu.

Jméno rané církve, Církev Boží

Když zakládáme firmu nebo obchod, dáváme jim jméno. Stejně tak církev, kterou Ježíš založil, měla jméno. Jméno této církve je v Novém zákoně zaznamenáno jako „Církev Boží“.

„církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista“ 1K 1,2

Kniha 1. Korintským je dopis apoštola Pavla rané církvi v Korintu. Pavel zde o církvi psal jako o „Církvi Boží v Korintu“.

„Slyšeli jste přece o tom, jak jsem si kdysi vedl, když jsem ještě byl oddán židovství, jak horlivě jsem pronásledoval církev Boží a snažil se ji vyhubit.“ Ga 1,13

Apoštol Pavel přiznal, že když byl členem judaismu, pronásledoval „Církev Boží“. Je dobře známo, že Pavel tvrdě pronásledoval církev, kterou Ježíš založil, předtím než ho přijal. To vše ukazuje, že jméno církve, kterou Ježíš založil, bylo „Církev Boží“.

Pravda rané církve

Nestává se to církví, kterou Ježíš založil jen proto, že se nazývá Církev Boží. V pravé Církvi Boží jsou Boží přikázání. Ježíš, který je ve své podstatě Bůh, učil přikázání, která mají svatí zachovávat, a vždy šel příkladem tím, že je zachovává (J 13,15). Mezi pravdy, jejichž dodržováním dal Ježíš příklad a které apoštolové praktikovali, patří Den odpočinku a Pascha nové smlouvy, a křest.

Den odpočinku nové smlouvy

Sedmý den Den odpočinku je dnem na památku svatého Stvořitele (Gn 2,1–3; Ex 20,8–11). V dobách Starého zákona lidé zachovávali Den odpočinku obětováním zvířat. V dobách Nového zákona Ježíš ukázal příklad dodržování Dne odpočinku nové smlouvy uctíváním v duchu a v pravdě.

„Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma.“ L 4,16

Apoštolové a svatí rané církve, podle příkladu Ježíše, který zachovával Den odpočinku „podle svého obyčeje“, také zachovávali Den odpočinku.

„Byl pátek a začínala sobota. Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje, šly za ním; viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno. Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid.“ L 23,54–56

„Když uplynula sobota, … Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, …“ Mk 16,1–9

Bible říká, že Ježíš byl vzkříšen „prvního dne po sobotě“. Protože Ježíš byl vzkříšen v neděli, připadá Den odpočinku na sobotu. Raná církev slavila sedmý den (sobotu) Den odpočinku nové smlouvy podle Ježíšova příkladu. Proto Církev Boží dodržuje bohoslužby v sobotu, v Den odpočinku, jako to dělal Ježíš a apoštolové.

Pascha nové smlouvy

Ježíš přišel na tuto zem, aby dal lidstvu věčný život (J 10,10) a naučil nás, jak mít věčný život.

„Ježíš jim řekl: „… Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný …“ J 6,53–54

„Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů … Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka (Paschu). … vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.“ Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni. Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.“ Mt 26,17–20.26–28

Ježíš slavil Paschu se svými učedníky večer 14. dne prvního měsíce podle posvátného kalendáře podle data zaznamenaného v Bibli (Lv 23,5). Slíbil, že chléb a víno Paschy jsou jeho tělem a krví. Vezmeme-li v úvahu slova v Janově evangeliu: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný“, Pascha je pravdou, která nám umožňuje mít účast na těle a krvi Ježíše a mít věčný život.

Ježíš řekl, že Pascha je novou smlouvou zpečetěná jeho krví a požádal nás, abychom to dělali na jeho památku (L 22,15–20). V souladu s tím apoštolové a svatí rané církve slavili Paschu nové smlouvy i po kříži.

„… neboť byl obětován náš velikonoční beránek (beránek Paschy), Kristus. Proto slavme Velikonoce (Paschu) …“ 1K 5,7–8

Někteří lidé přirovnávají svatou večeři Paschy ke Dni vzkříšení. Pascha však byla obřadem, který se konal předtím, než Ježíš trpěl na kříži (L 22,15). Je to úplně odlišné od dne, kdy Ježíš zlomil moc smrti a byl vzkříšen poté, co zemřel na kříži. Proto Církev Boží slaví Svatou večeři na večer 14. dne prvního měsíce podle posvátného kalendáře, stejně jako Ježíš a apoštolové.

Den vzkříšení a Den letnic

Mezi mocným dílem, které Ježíš vykonal před 2 000 lety, je vzkříšení a sestoupení Ducha svatého nejvýraznější. To posílilo víru svatých rané církve a přineslo oživení evangelia. To vše bylo uskutečněno prostřednictvím svátků, které Bůh ustanovil.

Den prvotin je od starozákonních dob každoročně svátek obětování prvního obilí Bohu (Lv 23,10–11). Když byl Ježíš vzkříšen, stal se „prvotinou těch, kteří zesnuli“ (1K 15,20). Podle svátku Starého zákona se stal obětí pro Den prvotin. Svatí rané církve si připomínali vzkříšení Ježíše, který naplnil proroctví o Dni prvotin, a slavili Den vzkříšení lámáním chleba, který otevírá duchovní oči (Sk 20,6–7).

V dobách Starého zákona byl padesátý den po Dni prvotin Svátek týdnů, tedy Den letnic (Lv 23,15–18). Ježíš vystoupil do nebe čtyřicet dní po svém vzkříšení. Asi deset dní poté se svatí vroucně modlili a v Den Letnic na ně Ježíš vylil Ducha svatého (Sk 2,1–4). V ten den se mocí Ducha svatého stala zázračná věc, že 3 000 lidí činilo pokání a přijalo Krista. Od té doby raná církev slavila Den letnic každý rok (1K 16,8).

Křest, nařízení o závoji, Svátek nekvašených chlebů, Svátek stánků atd.

Ježíš byl pokřtěn (Mt 3,13–16) a přikázal provádět křest (Mt 28,19). Podle jeho učení apoštolové okamžitě křtili ty, kdo slyšeli evangelium a uvědomili si jej (Sk 8, 10, 16). V rané církvi, která následovala příklad Krista, existovalo nařízení o závoji, že muži by si neměli pokrývat hlavu, ale ženy by měly nosit závoje, když se modlí nebo uctívají (1K 11,1–16).

Existuje mnoho dalších pravd, které sám Ježíš zachovával a učil. Ježíš přikázal postit se v den, kdy byl ženich vzat (Mk 2,19–20), a zemřel na kříži na Svátek nekvašených chlebů, den po Pasše (Mk 15,1–37). V souladu s tím se lidé podílejí na utrpení Krista postem o Svátku nekvašených chlebů v době Nového zákona. Ježíš také slavil Svátek stánků a slíbil požehnání Ducha svatého (J 7,2, 37–39). Všechny tyto pravdy jsou novou smlouvou, která byla dodržována v Církvi Boží, kterou Ježíš založil a do které chodili apoštolové.

Měli bychom se vrátit k víře rané církve

Ježíš řekl, že je marné uctívat Boha pouze svými rty a přitom zachovávat lidské příkazy a opouštět Boží přikázání (Mt 15,7–9). Varoval také, že ti, kdo se dopouštějí nepravosti, která není Boží vůlí, nemohou vstoupit do království nebeského (Mt 7,21–23). Proto se apoštolové rané církve obávali kázání jiného evangelia než Kristova.

„Divím se, že se od toho, který vás povolal milostí Kristovou, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu. Jiné evangelium ovšem není; jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak. Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet! … Jestliže vám někdo hlásá jiné evangelium než to, které jste přijali, budiž proklet!“ Ga 1,6–9

Po smrti všech apoštolů se však církev sekularizovala a racionalizovala a přijala myšlenky pohanských náboženství. V důsledku toho se církev naplnila falešnými doktrínami, jako jsou nedělní bohoslužby a Vánoce , které byly směsicí názorů lidí a zvyků uctívání boha slunce. Pravda nové smlouvy, kterou Ježíš ustanovil, byla zapomenuta.

Bez ohledu na to, kolik lidí se řídí některými doktrínami, nemají nic společného se spasením, pokud nejsou Boží vůlí. Abychom správně věřili v Boha a přijali spasení, musíme najít církev, která dodržuje Boží přikázání, nikoli lidské příkazy, a která obnovila víru rané církve, která zavrhla jiná evangelia a zachovala si pouze Kristovo evangelium.

Dnes je jedinou církví, která dodržuje čisté pravdy rané církve, jako je Den odpočinku a Pascha nové smlouvy, Církev Boží společnost světové misie, kterou založil podruhé příchozí Kristus AnsanghongProto je Církev Boží církví, která zdědila pravdu rané církve před 2 000 lety, a je to jediná pravá církev, kterou Bůh na této zemi založil.

FacebookTwitterEmailLineMessage
Související příspěvky
Zpět

Site Map

사이트맵 전체보기